Suzuki versus roba
Pravil sem se, že se na stare kolena něbudu pořyzovat jakusyk novu robu, a gdyž už, tuž jedině taku, co mi něbude kecat do řizeni kaj a jak tež mam jet, něbudě odmluvat, požadovat šperki, šminki, kabelki a innu bižuterku, hromadu hader a podobnych cancuru a cypovinek. Budě vjerna a dycky na mje počka. A že ji budě stačit pohlazeni hadrem, kapke benzina, tuž ale něsmi zas moc žrat, a sem tam cosyk promazat. Tež že se se mnu pomazli dycky jak gdesyk vyjedeme na vylet, a že mje budě rada vozit aji do práce a tak dal a bude mje mjet... no prostě rada. Za to jej nabizim střechu nad hlavu, v zimě rekreačni oddych v pjeknej garaži s pogumovanu podlahu, pravidelny servis a dobre pojiščeni pro stryčka přyhodu, bo ček nigdy něvi, no ni!? Tež němusi umět vařit, bo to umim ja, a navíc to robim rad, takže něchcu by mi zavadzala v kuchyni.
No, a nakoněc se vlasně ukazalo, že jedině ta Suzuki splňuje všecki te moje požadavki. Tuž ja, už je to moja x-tá motorka, ale první, co je kupena jako fungl nova. A jako bonus mo pjet rokuv zaruke na fšecko bez omezeni km. Taku robu a ešče s taku zaruku dněska už človjek skoro něseženě. Tuž něbertě ju…!

