Jednou před léty jsem jel na jedno školení. Jako obvykle bylo školení na 2 dny, takže jsme museli přespat v hotelu nedaleko školícího střediska. Toho dne jsem měl štěstí. Poprvé v životě jsem si pořídil milenku. Ano, čtete všichni dobře, MILENKU . Čekala na mě v jedné milé kavárničce a byla trošku nervózní, protože se nám školení nějak protáhlo. Ubytování nebyl problém, protože jsem zůstal sám na vícelůžkový pokoj a musel jsem zaplatit plnou cenu za pokoj bez rozdílu, jestli tam budu sám nebo třeba právě s mou kráskou. Naštěstí mi to pak zaměstnavatel zpětně proplatil společně s mou mizernou výplatou. Ta žena byla úžasná, dlouhovlasá blondýnka, inteligentní a i přes to čekání velmi milá, usměvavá a vášnivá. Všichni kolegové ze školení mi ji záviděli. I ten největší kanec z našeho kolektivu mi složil poklonu. Její krásné vlasy voněly a její hluboké modrošedé oči se smály a koukaly mi až na samé dno mé duše a provokovaly hříšné myšlenky nebezbečné touhy. Byla to krásná noc. Milování jako z lovestory románu. No červená knihovna hadr!
To nebyla jen tak obyčejná milenka, byla to Láska s velkým "L". Ona vdaná, já ženatý. Ráno jsme se rozloučili. Odpoledne po školení jsem jel domů a celou cestu jsem na ni myslel. Přemýšlel jsem, jestli doma manželovi řekne, kde strávila jednu noc a s kým. Uvažoval jsem, jestli se i já mám doma přiznat, že školení nebylo tak nevinné, jak by se na první pohled zdálo. Přece jen jsem se s mou noční milenkou znal už více jak 10 let...
... Večer jsem znaven dorazil domů. Tam na mě čekalo překvapení, hotová večeře, vůně domova, a má úžasná žena! Koukám ji hluboko do očí a vím, že tu noc, co já byl na školení, ani ona nestrávila doma. Koukal jsem do těch stejných očí jako minulý večer, cítil jsem tu stejnou vůni vlasů a tu magickou přítažlivost. Dodnes pravděpodobně nikdo z mých spolupracovníků neví, že mi milenkou byla má vlastní ženuška.
